Sluneční kámen, obří 24tunový monolit o průměru 3,5 metru, nalezený před 230 lety pod dlažbou u Metropolitní katedrály v Mexico City. Známe ho taky jako „Aztécký kalendář“, jak je nesprávně nazýván, anžto prostě a jednoduše nesloužil k měření času… Ať tak či tak, je Sluneční kámen jedním ze zásadních artefaktů pro pochopení aztécké mytologie a kosmologie. Ale dneska si tu nebudeme vyprávět o předkolumbovských symbolech, ale spíš o tom, co přinesly do každodenní mexické rutiny. Povíme si totiž o mexických mincích.

Zatímco české mince jsou považovány za nesmírně důmyslné především pro slepce (všimli jste si někdy, jak skvěle jsou vymyšlené jejich okraje pro snadné rozpoznání hmatem?), mexické připomínají spíše malé umělecké numismatické dílo. A však taky jak by ne, vždyť je do nich kromě výsostných mexických státních symbolů promítnutý právě celý Sluneční kámen.

Záře jednoho pesa

Mince jednoho pesa zobrazuje prstenec jasu či záře. Je vyobrazením vztahu Slunce a Venuše a čítá osm slunečních paprsků.

Prstenec jasu na jednom pesu…

Dny dvou pesos

Ačkoliv není formálně Sluneční kámen kalendářem jako takovým, obsahuje časovou informaci. Ne však takovou, podle které by se dny měřily, ale spíš jen shrnuje symboly slunečního roku o 365 dnech (jojo, měli to stejně jak my, a dokonce počítali i s přestupnými roky). Aztécký rok byl ale dělen do 18 měsíců po 20 dnech, které souvisí s lunárními fázemi.

Symbolika dnů na dvou pesos…

Mléčná dráha pěti pesos

Pětipesová mince je zdobená prstencem, nebo spíše dvěma půlkruhy, chcete-li. Ty vyobrazují spojení dvou Xiucoatlů, tedy ohňových hadů, kteří byli jako zbraň po ruce bohu války Huitzilopochtlimu (schválně, řekněte to třikrát rychle za sebou). A tihle dva hadi podle aztécké kosmologie prý zobrazují Mléčnou dráhu.

Mléčná dráha pěti pesos…

Bůh Slunce deseti pesos

To nejlepší nakonec, samozřejmě. V samotném středu Slunečního kamene totiž najdete boha „pátého slunce“ Tonatiuha. Pátým sluncem je myšlen pátý věk, který právě teď prožíváme. Tonatiuhův jazyk je tvořen pazourkem používaným k obětinám, díky kterým si staří Aztékové zajišťovali, že Slunce každého rána znovu vystoupá vysoko na nebeskou klenbu.

Bůh Slunce Tonatiuh na deseti pesos…

Člověk by řekl, že je to jen pár drobných… Ale docela fascinujících drobných, co říkáte? Protože když bychom si všechny prvky z mincí spojili dohromady, dostali bychom Sluneční kámen jako vyšitý:

Sluneční kámen numismatický a archeologický

© Eva Kubátová, Mexikopedie, 2020

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *