Příběh věčné sopečné lásky

Popocatépetl, Popocatépetl, Popocatépetl… A co teprve když k němu přidáme přilehlou Iztaccíhuatl, máme dvojici sopečných jazykolamů jak víno. Jaký příběh ale vypráví?

Je to vlastně takový mexický příběh o Romeovi a Julii. Bylo nebylo, aztécký válečník Popocatépetl vzplanul láskou ke sličné princezně Iztaccíhuatl. Jak už to tak ale bývá, jejich citům nebyl příliš nakloněn princeznin otec, a tak Popocatépetla vyslal do války. Prý že když se vrátí z vítězné bitvy jako hrdina, bude o sňatku přemýšlet. Jenže ouha!

Milostný trojúhelník?

Od téhle chvíle se verze legendy různí. Některé vypráví, že sám princeznin otec, aztécký panovník, byl tím, kdo jí nalhal, že Popocatépetl zemřel v boji. Jiné pak zase, že o smrti jejího milého přišla mylná zpráva. Jsou pak ale tací, co tvrdí, že to byl všechno vlastně milostný trojúhelník a že Iztaccíhuatl lež o smrti Popocatépetla nakukal jiný, daleko majetnější, nápadník.

Vyobrazení legendy od Jesúse Helguery, zdroj: Wikimedia Commons

Přísaha věčné lásky

Buď jak buď, Iztaccíhuatl zemřela žalem s myšlenkou na svou lásku. Když se pak Popocatépetl vrátil v plné síle domů z vítězného boje, nalezl svou milovanou mrtvou. Vzal ji do náruče a odnesl do hor. Tam bohové proměnili Iztaccíhuatl v horu pokrytou bílou přikrývkou sněhu, a Popocatépetl s pochodní v ruce krásné Iztaccíhuatl přísahal věčnou lásku. Pak statečný bojovník zemřel se zlomeným srdcem žalem. A tak jej bohové proměnili ve žhavou sopku, zatímco jeho milá spočívá navěky vedle něj jako neaktivní vulkán, jehož vrcholek sněhově bíle září po celý rok. A vždy, když Popocatépetl rozeseje sopečný popel do širokého okolí, místní věří, že vzdychl žalem z nenaplněné lásky.

Foto: Carlos Valenzuela, zdroj: Wikimedia Commons

Text a foto (kde není uvedeno jinak) © Eva Kubátová, Mexikopedie, 2020

Autor úvodního vyobrazení, co každou neděli prodává svá díla u Monumentu matce v Mexico City, Díky!

mexikopedie

3 názory na “Příběh věčné sopečné lásky

  • Pavel F.
    3. 8. 2020 at 19:38

    Zajímavost je, že Iztaccíhuatl z profilu opravdu připomíná ležící ženu s rukami na prsou. Já jsem na ni jednou lezl s bratrem, ale nedostatek kyslíku ve výši přes 3 500 m. n. m. nakonec udělal své s našimi necvičenými plícemi. Mimochodem, při cestě dolů směrem na Cholula/Puebla je po levé straně chovná stanice pstruhů, které vám ugrilují na místě a jsou výtečné! Zvláště po únavném výstupu do kyslíkem ochuzených výšin.

    • mexikopedie
      4. 8. 2020 at 21:50

      Milý Pavle, to dost dobře chápu, mně většinou dělá problém vyjít i schody do čtvrtého patra v Mexico City. Za tip na chovnou stanici pstruhů, moc rádi se tam zastavíme! Krásný den, Eva

  • 10 tipů, co byste rozhodně neměli minout v Mexiku – Mexikopedie
    10. 11. 2022 at 20:25

    […] se v národním parku kolem sopek Popocatépetl a Iztaccíhuatl, jejichž příběh hovoří o nehynoucí lásce chudého bojovníka k indiánské princezně. Legenda říká, že když Popocatépetl vypustí dým, tak vzdychnul smutkem právě z nikdy […]

Napsat komentář

Vaše e-mail ová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *.

*
*