Rubrika: Mexické podivnosti

Cesta do hlubin šamansko-katolického kostela

Kdesi na úplném jihu Mexika, při hraničích s Guatemalou, leží stát Chiapas, o kterém se říká, že se vám nad jeho krásou srdce zastaví. A dneska se vám (snad) zastaví dech nad vyprávěním o šamansko-katolickém kostele v San Juan Chamula… Tohle vyprávění jsem měla připravené na cestovatelský festival Kolem světa, ale zasáhla vyšší moc koronaviru

Když TO začne mluvit

Vážení a milí čtenáři mexických podivností, přinášíme vám další díl nekonečného seriálu Jak být matkou v Mexiku a nezbláznit se z toho, tentokrát na téma Když TO začne mluvit. Byl napsán s láskou v srdci a dvěma dvojkama červenýho v žilách pro Španělštinu do plavek, ale přece vás o to nemůžeme připravit, nožejo! Před nedávnem

Co se do LaZ nevešlo: indiánské baroko

Přehnané, barevné, řvavé, kýčovité… Ale taky nesmírně fascinující. Indiánské baroko. Santa María Tonantzintla je pidičtvrť městečka Cholula, nacházejícího se na okraji města andělů – Puebly. A ačkoliv jsou místní tacos na náměstí rozhodně prima, většina lidí sem míří za kostelem Neposkrvrněného početí Panny Marie, který je považován za vrchol indiánského baroka (tedy baroka vystavěného Indiány).

Proplout dnem po mexicku

Xochimilco (čti sočimilko) – místo na úplném jihu Mexico City, které žije svým prapůvodním tempem, kde určují životní rytmus plovoucí turfové zahrady, kde v kalných vodách mezi nimi žije endemický druh „vodní zrůdy“, jak poeticky Aztékové nazvali zdejšího obojživelníka axolota mexického, a kudy se dá proplouvat na bárkách trajineras s pocitem, že jste se přenesli

A možná přijde i klaun

Na jednu stranu se jim celý život cíleně vyhýbám a na druhou stranu jsou to právě oni, kdo stojí za mým životem v Mexiku. Klauni. Jojo, ti paňácové s červeným nosem a velkýma botama. Tak dneska bude řeč právě o nich. Kdysi v hluboké minulosti, když jsem byla v Mexiku poprvé a nestačila jsem na všechno kolem valit

Jak být matkou v Mexiku a nezbláznit se z toho

Je už tomu rok a kousek, kdy jsem slavila své bloggerské počátky, ale tehdy se Mexikopedie sotva počůrávala do zatím neexistujících plenek, zatímco moje kamarádka Ivanka už si úspěšně frčela na Španělštině do plavek. A jak jsem se tehdy sama nechala slyšet, chudák Ivanka si musela založit blog, abych já mohla sepsat konečně to, co

Meeting tylových sukní!

Předvánoční výprava dárky pod stromeček (nojo, furt se tu marně snažíme o Ježíška, ale plavčice pořád hurónsky hlásí každého Santu Clause, na kterého cestou narazíme, tak jsou preference asi jasné) nás s kormidelníkem při zapadajícím slunci dovedla k Monumentu mexické revoluci. No a co vám mám povídat – vypadalo to tam jako na oficiálním každoročním meetingu

Interkulturní pohádka o Panně Marii Guadalupské

Kapitola první: Byla nebyla Panna Marie Bylo nebylo, za oceánem hlubokým jak duše největších hříšníků, horami vysokými, že skoro nebe se dotýkaly, téměř na úpatí sopek Popocatépetl a Iztaccíhuatl, jejichž legenda vypráví o věčné lásce (ale o tom jindy), se skvělo město Mexiko. Ono město, jež Češi znají pod anglickým názvem Mexico City, avšak staří