Cestování, Kultura, Mexické podivnosti

Příběh věčné sopečné lásky

Popocatépetl, Popocatépetl, Popocatépetl… A co teprve když k němu přidáme přilehlou Iztaccíhuatl, máme dvojici sopečných jazykolamů jak víno. Jaký příběh ale vypráví?

Je to vlastně takový mexický příběh o Romeovi a Julii. Bylo nebylo, aztécký válečník Popocatépetl vzplanul láskou ke sličné princezně Iztaccíhuatl. Jak už to tak ale bývá, jejich citům nebyl příliš nakloněn princeznin otec, a tak Popocatépetla vyslal do války. Prý že když se vrátí z vítězné bitvy jako hrdina, bude o sňatku přemýšlet. Jenže ouha!

Milostný trojúhelník?

Od téhle chvíle se verze legendy různí. Některé vypráví, že sám princeznin otec, aztécký panovník, byl tím, kdo jí nalhal, že Popocatépetl zemřel v boji. Jiné pak zase, že o smrti jejího milého přišla mylná zpráva. Jsou pak ale tací, co tvrdí, že to byl všechno vlastně milostný trojúhelník a že Iztaccíhuatl lež o smrti Popocatépetla nakukal jiný, daleko majetnější, nápadník.

Vyobrazení legendy od Jesúse Helguery, zdroj: Wikimedia Commons

Přísaha věčné lásky

Buď jak buď, Iztaccíhuatl zemřela žalem s myšlenkou na svou lásku. Když se pak Popocatépetl vrátil v plné síle domů z vítězného boje, nalezl svou milovanou mrtvou. Vzal ji do náruče a odnesl do hor. Tam bohové proměnili Iztaccíhuatl v horu pokrytou bílou přikrývkou sněhu, a Popocatépetl s pochodní v ruce krásné Iztaccíhuatl přísahal věčnou lásku. Pak statečný bojovník zemřel se zlomeným srdcem žalem. A tak jej bohové proměnili ve žhavou sopku, zatímco jeho milá spočívá navěky vedle něj jako neaktivní vulkán, jehož vrcholek sněhově bíle září po celý rok. A vždy, když Popocatépetl rozeseje sopečný popel do širokého okolí, místní věří, že vzdychl žalem z nenaplněné lásky.

Foto: Carlos Valenzuela, zdroj: Wikimedia Commons

Text a foto (kde není uvedeno jinak) © Eva Kubátová, Mexikopedie, 2020

Autor úvodního vyobrazení, co každou neděli prodává svá díla u Monumentu matce v Mexico City, Díky!

3 komentáře: „Příběh věčné sopečné lásky“

  1. Zajímavost je, že Iztaccíhuatl z profilu opravdu připomíná ležící ženu s rukami na prsou. Já jsem na ni jednou lezl s bratrem, ale nedostatek kyslíku ve výši přes 3 500 m. n. m. nakonec udělal své s našimi necvičenými plícemi. Mimochodem, při cestě dolů směrem na Cholula/Puebla je po levé straně chovná stanice pstruhů, které vám ugrilují na místě a jsou výtečné! Zvláště po únavném výstupu do kyslíkem ochuzených výšin.

    To se mi líbí

    1. Milý Pavle, to dost dobře chápu, mně většinou dělá problém vyjít i schody do čtvrtého patra v Mexico City. Za tip na chovnou stanici pstruhů, moc rádi se tam zastavíme! Krásný den, Eva

      To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s