Hlavní město Mexiko je cestovateli často opomíjeno či bráno jen jako jakési „nutné zlo“, odkud jako by bylo potřeba z mezinárodního letiště rychle pryč na folklorně barevný jih. Dejte však této 22milionové metropoli šanci a vyhraďte si na ní pár dní, jen tak dovedete hlouběji pochopit, o co vlastně v Mexiku jde.
1. Nechte se uchvátit majestátní Metropolitní katedrálou, ve které se po svém olympijském úspěchu roku 1968 vdávala česká gymnastka Věra Čáslavská, katedrálou, jejíž mramorová podlaha jako by se potápěla do podloží, až se vám skoro zatočí hlava. Aztécké město Tenochtitlán totiž původně plulo na ostrůvcích uprostřed jezera Texcoco, které se dodnes schovává jen pár metrů od povrchem megalopole.
2. Projděte se mezi nástěnnými malbami slavného muralisty Diega Rivery, jen pár kroků od katedrály v Národním paláci, kde pestrobarevně vyobrazil vše, co díky původním obyvatelům současného Mexico City vůbec svět zná a často o tom nemáme ani tušení – věděli jste, že třeba rajčata, fazole, avokádo, arašídy či papája mají své kořeny právě tady?
Logistická poznámka: u vchodu po vás budou chtít nějaký doklad, je prima pro tyhle případy s sebou nosit např, řidičák či jinou oficiálně vypadající kartu. Do vládních budov (včetně muzeí) není povolen vstup s batohy, budete je muset nechat v úschovně, stejně tak i vodu či sluneční brýle. Hoďte si proto ráno do batohu plátěnou tašku, při takových situacích jako když ji najdete – budete si do ní moci schovat cennosti a vzít s sebou, „zavazadla“ tohohle typu totiž v úschovně zůstat nemusí.
3. Nasajte atmosféru ruin centrální aztécké pyramidy Templo Mayor, odkud dekorativní hlavy opeřeného hada Quetzalcoatla smutně hledí směrem ke katolickému svatostánku katedrály a okolním koloniálním stavbám španělského impéria. Právě odsud pochází notoricky známý Sluneční kámen, často nesprávně nazývaný jako Aztécký kalendář.
Muzejní poznámka: Mexico City čítá na 156 muzeí, nechtějte proto za každou cenu vidět všechno a všechny. Například muzeum Templo Mayor je podle mě vážně jen pro fandy archeologie – pokud musíte volit, běžte raději do Antropologického muzea. Na ruiny Templo Mayor je nová super vyhlídka na platformě přímo nad původní pyramidou, nemůžete ji minout. Pokud tedy nepovažujete aztécké pyramidy za svou životní vášeň, mrkněte na ně jen shora.
4. Kdyby vás v historickém centru přepadl hlad, nenechte se zlákat vyřváváním pouličních naháněčů do zbytečně drahých turistických restauračních teras v okolí Zócala a zamiřte pár ulic severně do Hostería de Santo Domingo či Café Tacuba, po desetiletí ověřené generacemi Mexičanů, co sem chodí na to nejlepší mole (v Café Tacuba) či na chiles en nogada (sezónní specialita hlavně kolem zářijových oslav Nezávislosti, kterou však mají celoročně právě v Hostería de Santo Domingo – obří chilli paprika plněná mletým masem dušeným se rozinkami a smetanovou omáčkou s vlašskými ořechy. Zážitek chuťově lehce bizarní, ale nesmírně zajímavý!)
5. Vezměte to procházkou přes pěší zónu Madero na náměstí Alameda a alespoň nakoukněte do secesní budovy Paláce krásných umění (Palacio de Bellas Artes), po Národním paláci je to další muralistický skvost.
6. Milovníci současného designu si přijdou na své v hipsterském mini-obchodním centru Barrio Alameda jen pár kroků od Paláce krásných umění. Moc ráda tam nakupuji dárky pro své blízké, protože přesto že jsou folklorní výrobky na trzích krásné, tak řada lidí si je na sebe prostě po návratu do Čech nevezme. (A ne, nejedná se o placenou spolupráci :)…
7. Dojděte až k Památníku mexické revoluci (Monumento a la Revolución). Zatímco tematická výstava je spíš jen pro fandy historie, rozhodně stojí za to vyjet skleněným výtahem až na kupoli, odkud je (hlavně v podvečer) nádherný výhled na město. O víkendech se tu sdružují na své oficiální focení oslavenkyně patnáctých narozenin, a to je teprve kulturní podívaná, jak se patří!
8. Zaplujte do některé pulquerie, kam v minulosti neměly přístup ženy (a v některých dodnes nemají) a ochutnejte pulque, předkolumbovský nápoj bohů, lehce kvašenou šťávu z agáve. Zkuste třeba některou v blízkosti trhu Mercado de San Juan, na kterém můžete ochutnat třeba i pražené štíry.
9. Večer se zastavte na náměstí Garibaldi, kde vám místní mariachis zahrají cokoliv na přání. Nejlepší výhled je pak z terasy baru Muzea tequily a mezcalu (součástí vstupenky je ochutnávka zdarma). A pokud budete mít štěstí, narazíte na kompletní degustaci, ke které vás rádi přizvou (za kořeny mezcalu se pak vydejte do státu Oaxaca).
10. Anebo zamiřte do Arena México, kde každé úterý, pátek a neděli masy diváků hlučně obdivují více herecké než bojové umění lucha libre, mexické národní varianty wrestlingu. Zaručeně se od okolních diváků naučíte dobrou zásobu šťavnatých slov ve španělštině.
Jen pozor – okolí Arena México a náměstí Garibaldi není úplně stoprocentně bezpečné, raději se pak zpět do hotelu vydejte taxíkem či ještě lépe Uberem či jinou oficiální taxislužbou. Ale i když je to relativně „barrio bravo“, tedy „drsná čtvrť“, nemusíte se přehnaně bát, jen se prostě mějte „turisticky na pozoru“. Anebo mrkněte pro jistotu na tipy, jak nejlépe prožít a zažít Mexiko, aniž by se vám cokoliv stalo.
Máte nějaké další tipy, co v historickém centru Mexico City neopomenout? Napište nám je na Facebook anebo do komentářů!
Text a foto © Eva Kubátová, Mexikopedie, 2020
O místech v bodech 4, 6, a 9 jsem neměl tušení. A to vždy zůstávám ubytovaný v hotelu Genève v Zona Rosa. Zvláště bod 6 je velmi blízko této čtvrti. Jinak, Templo Major je prostě bomba zážitek, zvláště uvnitř budovy muzea, kde jsou uschované všechny originální historické artefakty. Osobně pak doporučuji ponávštěvní oběd na vrchní terase restaurace El Mayor v domě přímo oproti hlavnímu vchodu do areálu. Výborný výhled pro společnou rekapitulaci nově nabytých zážitků a poznatků.