Chilaquiles – jídlo, jehož fotka nikdy dokonale nevypoví, jak skvělá je to kombinace chutí. K snídani, proti kocovině, jako příloha k masu či jako hlavní jídlo, jednoduše kdykoliv. Křupavé kukuřičné tortillové trojúhelníčky zalité více či méně pikantní salsou a posypané jemně sekanou cibulkou a kysanou smetanou. Navrch můžete dát smažené vajíčko, kuřecí či hovězí plátek anebo třeba
Hlavní město Mexiko je cestovateli často opomíjeno či bráno jen jako jakési „nutné zlo“, odkud jako by bylo potřeba z mezinárodního letiště rychle pryč na folklorně barevný jih. Dejte však této 22milionové metropoli šanci a vyhraďte si na ní pár dní, jen tak dovedete hlouběji pochopit, o co vlastně v Mexiku jde. 1. Nechte se uchvátit majestátní
„Polívka je grunt,“ říkávala moje babička a po ní i moje maminka. A ačkoliv mexické pojetí přísloví o polévkách se orientuje spíše na alkoholickou stránku věci („Tras la sopa, la copa“, volně přeložitelné jako „Polévka je základ, pak se může chlastat“ či „Si quieres ver a tu marido gordito, después de la sopa dale un
Psal se 9. leden 1932 a na vrcholu hory vypínající se nad městem Oaxaca (čteno uachaka) se schylovalo k jednomu z největších objevů v mexických dějinách – archeolog Alfonso Caso právě odkryl Hrobku 7 v nalezišti Monte Albán. Dokonale řemeslně zvládnuté výrobky ze zlata, stříbra, obsidiánu a korálu, šperky z filigránu, lebky vykládané tyrkysem či pracně zdobená keramika – těchto
Přehnané, barevné, řvavé, kýčovité… Ale taky nesmírně fascinující. Indiánské baroko. Santa María Tonantzintla je pidičtvrť městečka Cholula, nacházejícího se na okraji města andělů – Puebly. A ačkoliv jsou místní tacos na náměstí rozhodně prima, většina lidí sem míří za kostelem Neposkrvrněného početí Panny Marie, který je považován za vrchol indiánského baroka (tedy baroka vystavěného Indiány).
Chystáte se do Mexika, vždycky jste se do něj chtěli podívat anebo přes něj úplnou náhodou drkáte ukazováčkem vždycky, když přejíždíte prstem po mapě Ameriky? Tak to je nejlepší moment si to splnit! S tímhle sedmerem rad vám Mexiko pronikne přímo do srdce a jen tak vás nepustí. Protože láska k Mexiku, to je láska
Xochimilco (čti sočimilko) – místo na úplném jihu Mexico City, které žije svým prapůvodním tempem, kde určují životní rytmus plovoucí turfové zahrady, kde v kalných vodách mezi nimi žije endemický druh „vodní zrůdy“, jak poeticky Aztékové nazvali zdejšího obojživelníka axolota mexického, a kudy se dá proplouvat na bárkách trajineras s pocitem, že jste se přenesli
Na jednu stranu se jim celý život cíleně vyhýbám a na druhou stranu jsou to právě oni, kdo stojí za mým životem v Mexiku. Klauni. Jojo, ti paňácové s červeným nosem a velkýma botama. Tak dneska bude řeč právě o nich. Kdysi v hluboké minulosti, když jsem byla v Mexiku poprvé a nestačila jsem na všechno kolem valit
Po ulicích se už před mnoha týdny vyrojily hordy Santa Clausů, veřejné osvětlení připomíná spíš diskotéku, všude (jako vážně všude) visí piñaty a venkovní teploměr hlásí kolem příjemných dvaceti stupňů nad nulou a slunečno – neklamný znak pro drtivou většinu Mexičanů, aby vytáhli péřovky a sněhule. A zatímco já popíjím na ostrém mexickém slunci vinný
