Skvělý projekt Mega Procesión de las Catrinas, které si možná pamatujete z pandemických fotek Catrin a Catrinů, mě přivedla na téma, do kterého bych si sama netroufla – jak že to vypadá v běžné mexické domácnosti. Nemám totiž nikterak pocit, že bych mohla mluvit za všechny Mexičany (tenhle pocit teda nemám vlastně nikdy, ale v tématu příbytků mě to trápilo o fous víc než normálně). Ale nechala jsem se inspirovat božími odpověďmi pod otázkou „Přiznejte se! Co nesmí chybět v příbytku správného Mexičana?“. A vzniknul z toho tenhle dotazník. Schválně, které zkušenosti se projeví jako nejpopulárnější? Naše domácí skóre vám prozradím úplně na konci 😊.

Z celkem 22 tipů se u nás doma splnilo celkem 15. Tzn. následujících 7 se u nás nepotkalo s mexickým domovním standardem:

1) Načatou lahev vaječňáku nemáme, neb u nás se poctivě dopíjí 😉.

2) Trenky ve sprše nevisí, protože by mi kleplo.

3) Pantofel jsem zatím jako ženská hlava rodiny nepřijala coby výchovnou metodu, ale třeba na něj brzo dojde.

4) a 5) Umělá sladidla a instantní kafe jsou mexický mor, kterému se zdaleka vyhýbám.

6) A v refrescos, tedy sycených nápojích přetékajících cukrem (mimochodem, věděli jste, že mexická Coca-Cola je daleko sladší než ta americká?), si u nás doma taky moc nefrčíme.

7) Fotku z patnáctin ještě nemáme, protože naší Anče do nich zbývá 12 let (a do té doby budu brojit za to, aby hogo-fogo oslavu v mexickém stylu ani příliš nechtěla).

ALE!

1) Svou oblíbenou krabičku na jídlo bych nepůjčila ani za milion! Ale nemám tucha, jestli je to mexickou náturou anebo mentálním dědictvím po mé mamince a její sbírce krabiček 😊.

2) Talíře s kytičkami u nás samozřejmě tvoří základ kuchyňského folkloru, byť je můj muž má už sto let.

3) Fazole jsou nutnost. Hodí se totiž úplně ke všemu – klidně k vajíčkům nebo polívce. Ale vařit je, uffff, to už je jiná. Čtyři hodiny a furt jsou tvrdý, je to občas k zešílení.

4) Pikantních sals máme nepřeberné množství, protože můj muž je zastáncem názoru, že když to nepálí, tak to nemá chuť. Vede u nás habanero, chiltepín a chipotle, to jen kdyby vás to zajímalo.

5) Molcajete do každé rodiny! Sopečný hmoždíř je totiž úplně boží!

6) Prázdných obalů od jogurtů byste se u nás nedopočítali. Mám je totiž ráda skoro stejně jako svou oblíbenou krabičku na jídlo. A navíc netečou, hurá!

7) Hliněné hrnce jsou boží na přípravu sals, ale my je využíváme hlavně při grilovačkách – skvěle se v nich udržuje horká salsa na chilaquiles a když k tomu hnedle vedle ogrilujete maso, je to labůžo.

8) Od počátku roku 2020 se v hlavním městě zakázaly plastové tašky. My si navíc pořád nosíme s sebou vlastní látkovou. Můžete mi tak vysvětlit, kde se proboha bere ona legendární igelitka naplněná dalšími igelitkami, co u nás v rohu kuchyně má taky svoje výsadní místo???

9) Sal de ajo u nás pěkně po mexicku taky najdete, ale rozhodně ji nesypu na jídlo v množství přirovnatelnému mexickému standardu.

10) Tortilly jsou u nás gastronomickým základem, to je jasnačka. Navíc [:tojtýja:] doprovázené nadšením vytřeštěnýma očima bylo jedno z prvních slov naší Anči.

11) Salsa Valentina je pro mě strop v hodnocení pikantnosti. Já prostě pálivější fakt nedám 😊.

12) Hadry na podlahu umisťuje můj muž úplně všude. Před vchodem, za vchodem, v koupelně, před dveřma na terasu, u postele… Pořád nevím, co si o nich myslet.

13) Řemeslné výrobky mexické provenience jsou u nás doma natolik, že to občas vypadá jako v muzeu folkloru. Můj muž si v tom frčí ale asi tak jako já v těch hadrech na podlahu. Ale stejně jako hadry jsou stálicí proti které už nevedu boj s větrnými mlýny, našly si u nás své platné místo i řemeslné krásy.

14) Zatímco v „normálních“ dobách je v Mexiku neuvěřitelně snadné jít na jídlo ven, doby covidové z naší kuchyně udělaly vývařovnu velikosti závodní jídelny středně velké fabriky (čemuž samozřejmě odpovídá i množství hrnců rozesetých po plotně či stydnoucích na terase). A jak mi ta karanténa trochu leze na mozek, začala jsem po mnoha letech sekat jednu českou specialitu za druhou. Tuhle byly buchtičky se šodó, pak zase knedlíky s uzeným. Už aby bylo po covidu a my mohli jít normálně na tacos.

15) Nojo, a z fotek na kredenci na nás shlíží Isrovi zesnulí rodiče, které jsem bohužel neměla šanci poznat, hned vedle těch mých, kteří jsou sice báječně naživu (a vřele bych jim doporučovala v téhle příjemné tradici pokračovat i po několik dalších desetiletí), ale zato jsou od nás ultra daleko…

Tak co, a jak si stojí příbytky vašich mexických přátel, partnerů, kolegů a prostě známých?

Text © Eva Kubátová, Mexikopedie, 2021