Mexikopedie už vám pár vlaštovek typicky dopoledních pokrmů přinesla. A úmyslně říkám „dopoledních“ namísto „ranních“ – Mexičané si totiž svoje snídaně umí patřičně užít, a tak si dávají rovnou dvě. První snídaní je spíš jen takové ďobnutí, nastartování do nového dne. To pravé obžerství ( či jak s láskou říkám, „gastroporno“) pak přichází až kolem desáté
„Kravské oči a Chiapas. Mexiko je nepředvídatelné a to mě na něm baví, říká tlumočnice Eva Kubátová.“ Tenhle super výcuc udělal Pavel Sladký z pořadu Casablanca na Radiu Wave z našeho téměř hodinového rozhovoru. Dneska si totiž nebudeme na Mexikopedii číst, ale poslouchat. A věřte mi, že to bude nejen o kravských očích, ale třeba
V bistru Tortas Baldomero, kde se zastavil čas, by čeští hygienici nejspíš lomili rukama, ale je to právě naopak. V Mexiku platí nepsané pravidlo, že čím lépe je do kuchyně vidět, tím větší jistotu má člověk o kvalitě a čerstvosti surovin. Ve své podstatě by tak nejlepší jídlo měli servírovat v pouličních stáncích (a v mnoha případech tomu tak
Chilaquiles – jídlo, jehož fotka nikdy dokonale nevypoví, jak skvělá je to kombinace chutí. K snídani, proti kocovině, jako příloha k masu či jako hlavní jídlo, jednoduše kdykoliv. Křupavé kukuřičné tortillové trojúhelníčky zalité více či méně pikantní salsou a posypané jemně sekanou cibulkou a kysanou smetanou. Navrch můžete dát smažené vajíčko, kuřecí či hovězí plátek anebo třeba
Hlavní město Mexiko je cestovateli často opomíjeno či bráno jen jako jakési „nutné zlo“, odkud jako by bylo potřeba z mezinárodního letiště rychle pryč na folklorně barevný jih. Dejte však této 22milionové metropoli šanci a vyhraďte si na ní pár dní, jen tak dovedete hlouběji pochopit, o co vlastně v Mexiku jde. 1. Nechte se uchvátit majestátní
„Polívka je grunt,“ říkávala moje babička a po ní i moje maminka. A ačkoliv mexické pojetí přísloví o polévkách se orientuje spíše na alkoholickou stránku věci („Tras la sopa, la copa“, volně přeložitelné jako „Polévka je základ, pak se může chlastat“ či „Si quieres ver a tu marido gordito, después de la sopa dale un
Po ulicích se už před mnoha týdny vyrojily hordy Santa Clausů, veřejné osvětlení připomíná spíš diskotéku, všude (jako vážně všude) visí piñaty a venkovní teploměr hlásí kolem příjemných dvaceti stupňů nad nulou a slunečno – neklamný znak pro drtivou většinu Mexičanů, aby vytáhli péřovky a sněhule. A zatímco já popíjím na ostrém mexickém slunci vinný
