Gastronomie, Kultura, Mexické Vánoce

Mexický punč aneb ať jsou ty Vánoce vážně veselé!

Po ulicích se už před mnoha týdny vyrojily hordy Santa Clausů, veřejné osvětlení připomíná spíš diskotéku, všude (jako vážně všude) visí piñaty a venkovní teploměr hlásí kolem příjemných dvaceti stupňů nad nulou a slunečno – neklamný znak pro drtivou většinu Mexičanů, aby vytáhli péřovky a sněhule. A zatímco já popíjím na ostrém mexickém slunci vinný střik, kormidelníkova rodina míří opačným směrem – k teplým vánočním nápojům. A protože letos mně neminula rodinná sešlost právě u nás doma, na nákupním seznamu tak přistály prvky více než exotické, jejichž výsledkem bude vánoční punč. A malý spoiler alert hned na počátku – pro děti je ve variantě nealkoholické, dospělí těsně před konzumací přidávají piquete, tedy štamprdli něčeho ostřejšího. No uznejte, ve dvaceti stupních je potřeba se notně zahřát 😊…

A protože považuju za velmi nepravděpodobné, že byste v českých supermarketech zvládli sehnat potřebné ingredience lusknutím prstů, berte následující návodo-recept třeba jako vhled do mexické nápojové gastronomie. A já jdu zatím loupat třtinu, což jsem nikdy předtím nedělala (neb pro vánočně líné se dá koupit i naporcovaná, ale dneska už jako na potvoru nikde nebyla k dostání), a tak si u toho pravděpodobně ufiknu pár prstů. Ale co bych pro vás neudělala, žejo.

Pokud vás to zajímá, tak tenhle článek nahrávám s palcem pevně obvázaným hadrem, do kterého kape krev z ufiknutého prstu. Já to prostě věděla, že se říznu :))))…

Kmexickému vánočnímu punči budete potřebovat pro 20 osob (protože míň lidí klasická mexická rodina prostě neobsahuje, naopak ta naše je ještě početně střídmá):

  • 1 kg syrové cukrové třtiny, nasekané na cca 10 cm dlouhé špalíčky
  • 1 kg tejocote (na překlad se mně neptejte, nemám tucha, latinsky je to crataegus mexicana a vypadá jako maličkaté trpké jablíčko s tvrdou peckou)
  • 1 kg guayaby (o které jsem až právě teď zjistila, že má český ekvivalent kvajáva, je to hodně voňavé žluté ovoce o velikosti švestky se spoustou malých tvrdých semínek uprostřed)
  • 2 homole přírodního (nerafinovaného) cukru piloncillo
  • 250 g sušených švestek (hurá, konečně něco, co se dá sehnat taky v Česku!)
  • Hrst sušeného ibišku (koukám, že dneska je to pro mě taková lekce překladu, protože flor de jamaica se prý česky řekne karkade či ibiškový čaj, inu prostě sušené listy ibišku súdánského)
  • Hrst lusků tamarindu (vypadá jako větší suché fazolové lusky, ale dužnina je měkká, se sladkokyselou chutí)
  • 5 tyček skořice (moje kamarádka etnobotanička se teď určitě křižuje, protože ty tyčky mají rozhodně nějaký specifický název, ale tady ani Google neporadil)
  • Hrstku anýzu
  • 4 litry vody (uf, aspoň nakonec něco fakt snadného)

A co s tím pak? Ve velkém hrnci (v tradičním pojetí by byl hliněný, ale což, teflonový také poslouží) přiveďte všechnu vodu k varu a 15 minut povařte cukr piloncillo s tyčkami skořice a pokud máte po ruce čerstvá „jablíčka“ tejocotes, šup tam s nimi taky (pěkně vcelku, však se ty pecky pak vyplivnou). Když jsou tejocotes měkké, přidejte prostě a jednoduše úplně všechno ostatní(ano, nejdřív jsem začala vypisovat seznam, ale v jednoduchosti je síla) a na mírném plameni to nechte vařit celou jednu hodinu. Mezitím se vám dům provoní skořicí, aromatickou guayabou, anýzem a sladkou vůní cukrové třtiny. No a když je to všechno hotové, šoupněte do toho panáka dobrého rumu za odměnu, že jste to vydrželi dovařit, aniž byste zbaštili všechen obsah, na který se vám celou dobu sbíhaly sliny. Veselé Vánoce!


Babicovy rady pro česko-mexický punč. Předpokládám, že běžné Tesco tecojote či guayabu úplně nenabízí, a tak přicházím spár radami a la Jirka Babica (aneb „když nemáš limetku, dej tam citron“). Troufám si říct, že žádný Mexičan by se jimi neurazil (ale pro sichr jsem si to u pár z nich nejdřív ověřila). Jak cukrová třtina, tak guayaba se místy dají koupit vplechovkách ve sladkém nálevu. Punč má tu výhodu, že je prostě a jednoduše souhrou ovoce, co vám nejvíce chutná. Poslouží tak dobrá jablíčka či hrušky, namísto sušených švestek se určitě poddají třeba i rozinky či fíky. Jde o to zkusit různé kombinace chutí a přijít na tu svou. Nechte to všechno patřičně probublat a budete mít Mexiko jak vyšité!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s