Přehnané, barevné, řvavé, kýčovité… Ale taky nesmírně fascinující. Indiánské baroko.
Santa María Tonantzintla je pidičtvrť městečka Cholula, nacházejícího se na okraji města andělů – Puebly. A ačkoliv jsou místní tacos na náměstí rozhodně prima, většina lidí sem míří za kostelem Neposkrvrněného početí Panny Marie, který je považován za vrchol indiánského baroka (tedy baroka vystavěného Indiány). „Tonantzintla“ znamená v aztéckém jazyce nahuatlu „domov naší matičky“, protože původně se právě zde uctíval kult bohyně Matky Země Tonantzin (vzpomínáte si na ni z pohádky o Panně Marii Guadalupské?). Po příchodu Španělů se k původnímu názvu jen přidala „Santa María“ jako úlitba panence Marii a další kulturní indiánsko-katolická fúze byla na světě.
Františkáni se tu pustili do stavby kostela a ke spolupráci přizvali místní, kterým dali v rámci katolického zadání volné pole působnosti. Indiánským umělcům tu tak pod rukama vznikly stovky andělů tmavé pleti, vyobrazení dětí s indiánskými čelenkami z per barevných ptáků a dekorace kukuřičných klasů, lusků kakaa a místního (pro nás) exotického ovoce.
Namísto archanděla Gabriela tu najdete boha války Huitzilopochtliho, křtitelnice je zdobená symboly Nahui Ollin – pátého slunce (tedy pěti etap, kterými Země musela projít při svém vzniku), a kapitolou samou pro sebe jsou tisíce andělíčků, o jejichž významu se historikové přou dodnes. Někteří tvrdí, že reprezentují děti zesnulé ještě před svým narozením, místní pak kontrují teorií o andělích s vykulenýma očima ze strachu před peklem, a najde se i názor, že každý vyobrazený obličej je vzpomínkou na Indiány zabité bleskem či utonutím. To, že řada andělíčků nese v rukou nádobu s vodou pak názory sjednocuje ve vysvětlení, že jsou to pomocníci boha deště Tláloca, co mu pomáhají roznášet vláhu po světě…
Tonantzintlou však indiánské baroko zdaleka nekončí. Jen pár kilometrů odsud najdete San Francisco de Acatepec s barevnými mozaikami. Na tyhle kostely se podle místních dá prý nahlížet jako na člověka – když ho vidíte zvenčí, ani zdálky si nedokážete představit, co se skutečně skrývá v jeho nitru. Inu, posuďte sami.
Text a všechny fotografie © Eva Kubátová, Mexikopedie, 2019
Tento článek je volným pokračováním vydání Lidé a země 01/2020, kde bylo Mexiko Destinací měsíce.
Tento kostel velmi dobře znám, je to jedna z hlavních církevních perel v okolí Choluly. Jsou tam dohromady asi čtyři kostely, které opravdu stojí za to je navštívit. Kdokoliv z ČR je se mnou na výletě v Mexiku, vždy je tam beru sebou na cestě z Chipila k pyramidě Choluly. Mimochodem, na jižní straně pyramidy, hned vedle rezortu Hotel Villas Arqueológicas Cholula na Calle 2 Poniente, je novostavba malého obchodního centra o šesti jednotkách a v pravé jednotce byl bar, kde k mému naprostému nevěřícnému úžasu nabízeli lahvový Czechvar (Budvar). Ihned jsem jim vyplenil zásoby a poté asi zbankrotovali, neboť již nejsou na Google Street View. V levé jednotce byl výborný Hard Rock bar, taky už tam není dle Google Street View, kde jsme nakonec zabořili dlouhodobou kotvu, neboť tam byla milá obsluha, jídlo a hudba.