Předvánoční výprava dárky pod stromeček (nojo, furt se tu marně snažíme o Ježíška, ale plavčice pořád hurónsky hlásí každého Santu Clause, na kterého cestou narazíme, tak jsou preference asi jasné) nás s kormidelníkem při zapadajícím slunci dovedla k Monumentu mexické revoluci. No a co vám mám povídat – vypadalo to tam jako na oficiálním každoročním meetingu tylových sukní.
Quinceañeras, patnáctileté Mexičanky (ne Mexičani, protože kluci prostě na fiestu nemají nárok) tam více či méně nadšeně pózovaly fotografům, nutícím veškerou posádku jejich doprovodu k tomu samému (a nutno uznat, že nikdo neprotestoval). Protože být quinceañera, to je prostě něco! Ale ačkoliv mě i po letech v Mexiku z praktického hlediska tahle latinskoamerická kulturní podivnost nechává relativně chladnou (rozumějte: naše Andulína ve svých dvou letech stále ještě nemá spořicí fond na oslavy svých patnáctých narozenin), navenek vlastně pořád nevím, co si o tom myslet.
Kulturní element uvádění do společnosti dívky měnící se v ženu, obří půjčky, které často tyhle oslavy provázejí, limuzíny, z jejichž střešních okýnek čouhá tak deset výrostků fotících si selfie, hordy fotografů, kameramanů a dronů… Ale na druhé straně i spousta radosti, hrdosti, krásných šatů (protože holky, která z nás by občas nechtěla vypadat jako princezna?), pozornosti upřené jen a jen na oslavenkyni, tanec s tátou (protože tanců s tátou není nikdy dost a při vší té nervozitě z oficialit je lepší si je zopakovat, a tím i o to víc užít), nějaké ty oslavné proslovy a k tomu všemu muzika, dobré jídlo a pití (protože v Mexiku ty oslavy snad nikdy nekončí)?
Možná mám nějaké ty formální výhrady vůči prapůvodnímu významu oslav dívčích patnáctých narozenin, ale nějak se ztrácí ve vší té zábavě, šustění tylu a užívání si bez zbytečného ptaní na to, co přinese zítřek. A tak pro vás ani dneska nemám rozuzlení ani happyend. Protože ten si v Mexiku najde každý sám. Protože Mexiko není jen černobílé, ale umí hrát všemi barvami duhy, a to nejen ve výkladních skříních šatů pro quinceañeras. A protože i o tom je Mexikopedie.
One thought on “Meeting tylových sukní!”